Saša Gr. - Krátké smutné pravdivé příběhy


<<<_listování_>>>


Jak jsem snědl sousedce koláč

Seděl jsem ve vězení s jedním docela chytrým chlapem. Byl to učitel a měl hrozně rád děti. Dokonce tak moc, že si před spaním prohlížel jejich fotky. Vlastně ani nevím, proč ho zavřeli. Jednou mi při obědě v jídelně vyprávěl, že jsem psychopat. Prý je to nemoc. Neučím se například ze zkušenosti.

„To není pravda!“ křičel jsem a hodil jsem po něm lžíci s čočkou. „Já přece nejsem žádnej debil!“

Dostal jsem hned vynadáno od bachaře, že dělám bordel.

„Za co tu sedíš?“ zptel se mě pak učitel na cele.

„Ale...“ zamračil jsem se. Tyhle otázky moc nemiluju.

„No...dal jsem chlapovi do držky.“

„A proč?“

„Byl drzej. Začal si.“

„A proč? Co ti udělal? Nebo ty jemu?“

„Hele! Já prostě... Du takhle kolem baráku, že jo. Neměl jsem ani floka, jasný? A najednou vidim votevřený vokno, no. A v tom vokně stojí na stole flaška vína! Tak pro ní šáhnu, že jo... Maj si to hlídat, sakra. A najednou na mě začal šahat takovej blbej maník v županu. No tak jsem mu zlomil nohu. Tečka... Neměl mě srát.“

Učitýlek se zasmál.

Najenou jsem si uvědomil, že je to veselé, a tak jsem se smál taky.

„Kdy že to jdeš domů?“ zeptal se pak.

„No pozejtří přece!“ zaradoval jsem se. „Kurník, já ty poslední hodiny snad nevydržím!“

“Hm, dobře. Já tu budu dlouho, tak se asi ještě potkáme,“ řekl s úsměvem.

Myslel jsem že mě porazí! Já Ti dám Potkáme! myslel jsem si, ty zmetku. Kdyby to šlo, tak ti jednu fláknu.

Když mě pustili, přijel jsem domů až večer. Měl jsem hroznej hlad. Obchod byl zavřenej. Zouvám si boty a najednou mě něco praští přes nos.

Koukám a on na botníku u dveří sousedky leží takovej velkej talíř a na něm koláč. Byl ještě teplej, tak jsem ho sežral.

Pak vylezla sousedka a začala na mě strašně ječet. Já nesnáším tu její fistuli.

„Pani, neřvěte na mě, upeču vám jinej,“ řek jsem, ale ona pořád řvala.

Tak jsem ji shodil ze schodů, ale ona pořád řvala. Vylezla dokonce zase nahoru a začala do mě šťouchat tyčkou od záclony. Tak jsem jí schodil znova, ale ona opět vylezla nahoru.

„Pani, vy jste psychopat, neučíte se ze zkušenosti.“ řekl jsem jí a schodil jí potřetí. To už se nahoru nevyhrabala.

Potom mě znova zabásli. Ještě ten večer, kurva!

Po rozsudku mě šoupli k učitelovi. Prý řekl bachařům, ať mi tam drží fleka.

 

 


>>>obsah<<<


Saša Gr. - www.alexangr.odpadky.com